Léčba

   Léčba VHC je koncentrována do specializovaných center v rámci některých infekčních či interních pracovišť. Indikační kritéria pro její zahájení, způsob vedení léčby a délku terapie jsou přesně stanovena národními a mezinárodními doporučenými postupy na základě klinických, laboratorních a histologických parametrů. Léčba akutní VHC je většinou pouze symptomatická a podpůrná. Pro léčbu chronické VHC se dosud používá kombinace antivirotika ribavirinu s interferonem alfa. Jedná se o tělu vlastní a rekombinantně připravený chemokin. Úspěšnost této léčby zdaleka nedosahuje 100 %. Míra úspěšnosti je mimo jiné významně závislá na genotypu VHC způsobující infekci. V poslední době byly léčebné možnosti rozšířeny o nejrůznější antivirotika, jako jsou např. proteázové inhibitory, inhibitory NS5A a NS5B. Velmi často se léky z různých skupin kombinují. Tyto nové léčebné možnosti významným způsobem zvyšuji šanci na vyléčení u osob, u kterých selhala původní léčba. Můžou být také alternativou pro osoby, u kterých je např. podání interferonu alfa kontraindikováno. V různých fázích klinického výzkumu jsou testovány další molekuly, které by mohly v budoucnu ještě více rozšířit terapeutické spektrum VHC. Krajním řešením chronické infekce virovou hepatitidou typu C může být jaterní transplantace.

kontraindikována.